V rámci jednání pracovní skupiny Budoucnost oblasti vodní nádrže Rozkoš byla dohodnuta vzájemná spolupráce hlavních uživatelů vodní nádrže Rozkoš při řešení nežádoucího zatěžování okolí nádrže civilizačním odpadem. Ačkoli každý z partnerů projektu věnuje této činnosti značné úsilí, vznikla myšlenka tyto aktivity spojit a vytvořit projekt, který by měl jednak přispět k bezprostřednímu zlepšení stavu okolí vodní nádrže, ale současně upozornit na přístup lidí k okolí a přilehlým břehům nádrže a také zvýšit zájem obyvatel o dění v jejich regionu a tím zapojit co nejširší veřejnost do aktivit v oblasti ochrany životního prostředí, které nás obklopuje, kde žijeme a relaxujeme. Řeky, nádrže a vodní plochy se stávají smetištěm a místem, kde se shromažďuje velké množství odpadů, které voda přinese z horních částí povodí při zvýšených povodňových průtocích nebo je zanechají nezodpovědní lidé. Akce je založena na dobré vůli všech zúčastněných partnerů, kteří využívají ať již přímo nebo nepřímo účel a potenciál vodního díla Rozkoš. Současně s touto akcí bude probíhat podobný úklid na lesních pozemcích v k.ú. Velká Jesenice a Česká Skalice, který bude zajišťovat Myslivecké sdružení Velká Jesenice.

Historie výstavby vodního díla

O výstavbě nádrže České Skalice se uvažovalo již v roce 1923. Podle povšechného projektu měla být zemní přehrada umístěna na potoku Rozkoš v místě bývalé rybniční hráze Na Končinách a do nádrže měly být převáděny zvýšené průtoky z Úpy. V roce 1939 byl zpracován generální projekt, který kromě přehradní hráze dále navrhoval výstavbu jezu na Úpě ve Zlíči s průběžnou vodní elektrárnou a přivaděčem vody do nádrže a výstavbu přehrady v Pekle na Metuji s průběžnou vodní elektrárnou, přivaděčem vody a špičkovou přečerpávací vodní elektrárnou u Domkova. Podle tohoto projektu probíhala v letech 1946-1950 příprava stavby s tím, že přehradní profil byl pro lepší geologické podmínky posunut o 800 m po proudu k Velké Jesenici. V roce 1951 byly zahájeny práce na příjezdové komunikaci a domcích pro obsluhu, které byly o rok později zastaveny pro nedostatečnou přípravu celé stavby z hlediska nových předpisů. V roce 1958 se hledaly nové vodní zdroje pro zemědělské závlahy podél Labe od Jaroměře po Opatovice nad Labem a akumulační nádrž u Velké Jesenice mohla odpouštěním vody během vegetačního období tento problém vyřešit. Proto byl v roce 1960 schválen nový investiční záměr, který však řešil pouze výstavbu na potoce Rozkoš a jezu na Úpě s přivaděčem vody do nádrže. Metujská větev včetně energetického využití všech objektů byla přesunuta do 2. etapy výstavby. Výstavba vodního díla byla prováděna v letech 1965-1972 a povolení k trvalému provozu udělilo Ministerstvo lesního a vodního hospodářství ke dni 1.1.1976. Druhá etapa výstavby dosud nebyla realizována.