Kdo o minulém víkendu zavítal do klubovny zahrádkářů v České Skalici, tomu přecházel zrak. Sál byl totiž zcela zaplněn hračkami, panenkami, hrami a mnoha dalšími věcmi při dvoudenní retro výstavě, kterou uspořádal českoskalický sběratel Stanislav Juriček. Do klubovny proudily desítky lidí, nejen otců a matek, kteří si nostalgicky zavzpomínali na doby svého dětství, ale také jejich dětí a vnuků, jimž zase nad nevšední podívanou zářily oči.
Na stolech ležely kovová, plastová i bakelitová auta na ovládání, autobusy, tanky, plechové dětské zbraně, pásáky, bagry, jeřáby, vláčky, dále různé figurky, panenky v prádelních koších, panenky v krojích, houpací koně, míče, postýlky, kočárky, dětské nádobí, kuchyně, autodráhy, hry, hlavolamy, kuličky, céčka a další dnes už historické exponáty, kterých bylo na výstavě celkem zhruba 1500. "Museli jsme dvacet banánových krabic odvézt, protože se to sem už nevešlo. Na chalupě mám ještě další hračky, které jsem na výstavu ani nebral," směje se sběratel.
Osobní sbírku založil před zhruba čtyřmi lety. "Většinou jde o československé hračky od šedesátých let minulého století do roku 1995," řekl Deníku Juriček, který předtím nic nesbíral. Pouze zaplňoval prázdná místa v poličkách na své chalupě hmoždíři a mlýnky na kávu. "Před čtyřmi lety se mi do ruky dostala hračka – auto Škoda 120 na ovládání. Myslel jsem si, že jsem ji nikdy neměl, ale moje matka tvrdí, že ano, což si nepamatuji. To byl základ mé budoucí sbírky. Přibyly další exponáty a od té doby se to rozjelo," vzpomíná.
Juriček nedokáže přesně říci, kterého exponátu na výstavě si nejvíce cení. "Mám je rád všechny. Každá hračka má něco do sebe a hlavně má za sebou nějakou historii. Mezi nejcennější patří asi autobusy či bakelitové Spartaky. Je těžké něco konkrétního vybrat," tvrdí. Hračky i další věci shání na internetu, na aukru, různých burzách a podobně.
Jeho koníček není dnes levnou záležitostí. Historické hračky jsou do tisíců i desetitisíců korun. Juriček ale hned jedním dechem dodává, že sběratelství je vášeň. "Zcela mě to pohltilo." Má rodinu a nebylo jednoduché ji naladit na sběratelskou strunu. "Manželka se zpočátku děsila, ale dnes už tomu fandí. Po burzách se mnou jezdí také dcera," poznamenal sběratel, který uvažuji o zřízení muzea. "Rád bych měl ve sbírce další hračky z šedesátých let, ale cenově jsou hodně drahé. To už si člověk musí rozmyslet. Muzeum bych ale uvítal," dodává.
Dvoudenní retro výstava měla značný ohlas mezi návštěvníky. "Přesně takovou kuchyňku jsem měla, když jsem byla malá holka. Úplně mě to dojalo, když jsem ji tady viděla," vrací se do minulosti Alena Morávková z Jaroměře. To už o kousek dál ukazuje padesátiletý muž svému vnukovi autobus, který v dětství dostal od rodičů k Vánocům. "Tady je taková šňůra, kterou se autobus ovládal," vysvětluje vnukovi děda, jenž úplně zapomněl, že to bylo před více než čtyřiceti lety. "Jako by to bylo včera," zasnil se návštěvník.
Foto Hynek Šnajdar a Jan Holý, zdroj www.ceskaskalice.cz
