Mezinárodní folklorní festival je největší společenskou akcí v Červeném Kostelci a má proč. Za sebou má bohatou devětapadesátiletou historii, která prověřila, že folklor je živou záležitostí a že má stále co dát širokému spektru diváků.
"Starším z nás folklor přináší milé vzpomínky, mladším generacím ukazuje, jak živá může být naše minulost a že stojí za to si ji připomínat," uvedl ve své zdravici hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc. Jinou stránku folkloru zmínila při závěrečné řeči organizátorka Iva Ceprová: "Včera pozdě v noci jsem v Autokempu Rozkoš, kde je ubytovaný jeden ze souborů, našla místo nezřízené pijatiky něco podivuhodného – hudebníci a tanečníci sami od sebe, jen tak, bavili okolí svým umem. A já po šesti letech organizace festivalu teprve teď pochopila, že folklor není jen tanec a hudba, ale že také pomáhá vychovávat mladé lidi k lásce, pokoře a toleranci."
Přátelskou atmosféru, jakou popisuje ředitelka festivalu, si přišly i letos během pěti festivalových dní vychutnat tisíce lidí, čímž se akce opět zařadila k největším svého druhu v České republice. Hlavní program se jako obvykle konal v přírodním areálu u Divadla J. K. Tyla. Soubory, jichž se v Červeném Kostelci předvedlo čtrnáct dospělých a dva dětské, vystupovaly také např. na náměstí, u autobusového nádraží, v pečovatelském domě a v okolních městech našeho regionu.
O významnosti akce také svědčí její hosté. Program navštívili např. zástupce indonéského velvyslance, starostové okolních měst, prezident všech Kostelců, starosta partnerských Ząbkowic, zástupce folklorního sdružení České republiky, ředitel Českého rozhlasu Hradec Králové atd. Akci podporuje finančně také Rada Královéhradeckého kraje a Ministerstvo kultury ČR a je pořádaná pod patronací mezinárodní organizace lidového umění I. O. V., patřící statutem B do UNESCA.
Krásné mexické kroje, exotika Indonésanek i nápaditost pražské Rosénky
Od 21. do 25. srpna mohli diváci obdivovat velmi různorodá vystoupení. K vidění byly jak víceméně improvizované výstupy, tak pečlivě secvičené, až dechberoucí choreografie. Velký aplaus pravidelně sklízely např. skvěle sehrané a pestře oděné Indonésanky, jejichž přípravy na vystoupení se blížily třem hodinám. Perfektně připravená vystoupení ale nezdobila jen indonéský soubor. S promyšleným programem se představovala pravidelně např. také pražská Rosénka.
Další soubory bavily diváky spontaneitou a nehraným veselím. Italové si díky tomu vysloužili druhé místo v soutěži diváků o nejoblíbenější soubor a publikum si naklonily také všechny tři slovenské soubory. Výjimkou v tomto ohledu nebyl ani domácí Hadářek, který letos opět pravděpodobně překonal všechny rekordy v počtu vystupujících předškolních dětí na jednom místě. Výkony našich nejmenších dětí – ať už byly či nebyly součástí choreografie – vždy publikum upřímně pobavily.
Exotiku více či méně vzdálených zemí přivezly do Červeného Kostelce soubory z Venezuely, Izraele a koneckonců třeba i Portugalska.
Nejoblíbenějším souborem se stala po sobotním hlasování diváků pražská Rosénka, přesněji její skupina Hajdaláci. Tento soubor – ač pražský – se snaží udržovat lidové tance z oblasti jižní Moravy a činí tak s naprostou profesionalitou. Jejich vystoupení, skvělá nejen ze strany choreografie, ale také téměř až divadelního výrazu, si svým provedením a místy i vtipnou stylizací získala jak dospělé, tak děti. Druhým nejoblíbenějším souborem se stal soubor sympatických tanečníků z Itálie a na třetím místě skončila slovenská Dúbrava.
Nejkrásnější kroje podle diváků nosili Mexičané. Druhé místo si vysloužily Indonésanky a pomyslný bronz si odvezl soubor z Francie, vystupující na jevišti mj. i se sněžnicemi.
I přesto, že obě soutěže braly soubory velmi prestižně, nejdůležitější byla spokojenost diváků a také to, že i přes jazykovou bariéru se dokázali členové souborů a diváci navzájet spřátelit a třeba si i spolu zatancovat. Prostor k tomu byl každý den po oficiálním programu na hlavním pódiu.
Takový tedy byl 59. ročník mezinárodního folklorního festivalu Č. Kostelec. Příští rok nás čeká jubilejní ročník a organizátoři slibují velké věci. Nechme se překvapit.
Foto Tomáš Kábrt, www.cervenykostelec.cz
