Náchodské.info

Stejně jako ostatní starostové v předešlých rozhovorech i má první otázka se týká komunikací pod správou kraje. Každý se snaží vypíchnout právě tu svou komunikaci, která prochází jeho obcí či městem a snaží se z ní udělat tu prioritní. Já bych se rád zeptal, jakým způsobem se určují priority a pořadí rekonstrukcí zmíněných komunikací, má kraj dostatek financí a plán pro pravidelnou obnovu komunikací ve správě kraje dle jejich životnosti?

Královéhradecký kraj vlastní 3 310 km silnic II. a III. tříd. Vzhledem k tomu, že se rozdělení  silnic pouze podle jednotlivých tříd nejevilo jako dostatečné, byla silniční síť Královéhradeckého kraje rozdělena do čtyř kategorií, které upřesňují úrovně silnic na komunikace významné pro kraj, významné pro jednotlivé okresy, s místním významem a nevýznamné.  Do kategorie A bylo zařazeno 656 km silnic, do kategorie B 808 km silnic, do kategorie C 1564 km a do kategorie D 282 km silnic. Vozovky zařazené do kategorie A a B tvoří pro Královéhradecký kraj prioritní páteřní síť.

Podkladem k dobrému dlouhodobému hospodaření se sítí silnic je dostatek informací o stavu vozovek a jejich pravidelné vyhodnocování, včetně tvorby plánů údržby a oprav. Stavební stav povrchu vozovek je v Královéhradeckém kraji  dlouhodobě sledován tzv. Malým systémem hospodaření s vozovkou. Povrch vozovek je hodnocen v souladu s Technickými podmínkami č. 82 Katalog poruch netuhých vozovek a následné vyhodnocení je provedeno dle Technických podmínek č. 87 Navrhování údržby a oprav netuhých vozovek. Oba předpisy vydalo Ministerstvo dopravy v roce 2010.

Při hodnocení dle této metodiky vyplývá, že 48 % vozovek je v havarijním stavu a dalších 20 % je ve stavu nevyhovujícím. Průměrná klasifikace stavu vozovek z pětibodové stupnice je 3,86 (stav k 31. 12. 2015). Například v roce 2012 činila průměrná klasifikace 3,94. Z toho vyplývá, že se Královéhradeckému kraji podařilo zastavit degradaci silniční sítě, dokonce v posledních letech je zaznamenáno mírné zlepšení. V loňském roce vynaložil Královéhradecký kraj na údržbu silnic II. a III. tříd včetně zimní údržby 450 mil. Kč a na investice vynaložil přes 700 mil. Kč. I přes tyto poměrně masivní investice do údržby a oprav se zatím nedaří stavební stav vozovek zásadně zlepšit.

Druhá moje otázka je z oblasti středního školství. Již několikrát jsme se nad touto problematikou setkali a děkuji touto cestou za Vaši vstřícnost. V Červeném Kostelci máme střední školu oděvní, služeb a ekonomiky a v loňském roce tato škola nakročila k oborové změně k technickému školství tím, že pro příští školní rok je vypsán nový obor Gumař-plastikář ve spolupráci s firmou Saar Gummi Czech. Jak hodnotíte tuto snahu a můžeme v tomto směru počítat s Vaší podporou i do budoucna?

Aby školství správně plnilo svou funkci, musí dokázat uspokojit poptávku zaměstnavatelů. To je zcela zásadní a logická věc. Ten, kdo to nechápe, si může zkusit třeba ve vesnickém obchodě místo čerstvého pečiva a dalších potravin, pro které tam všichni denně chodí, prodávat kravaty nebo lampiony štěstí. Takový obchod by asi neprosperoval, protože o takové zboží prostě není v dané lokalitě zájem. Pokud se podíváme na to, jaké podniky v našem kraji zaměstnávají nejvíce lidí, je každému jasné, kteří absolventi najdou práci snadno a kteří nikoli. Jistě není možné, aby všichni chodili na technické obory. Na druhou stranu ale není možné technické obory dlouhodobě opomíjet, což se v celé republice dělo dlouhé roky. Vznikají z toho hned dva problémy. Řada škol bojuje o přežití, ačkoliv by jejich absolventi rozhodně na úřad práce nemuseli. A navíc se řada podniků nemůže rozvíjet, protože jim k tomu chybí kvalifikovaní zaměstnanci. Na řešení tohoto problému pracujeme v Královéhradeckém kraji systematicky a dlouhodobě. Výsledkem našich snah jsou již dvě sektorové dohody uzavřené v minulých dvou letech. Týkají se průmyslových oborů tolik typických pro náš kraj – strojírenství a textilní výroby. Vaše škola dokáže díky nově vyučovanému oboru nabídnout odborníky pro obě zmiňované oblasti a svým studentům dává dobrou životní perspektivu. Snahy o těsnější spolupráci vzdělávacích institucí a zaměstnavatelů bude Královéhradecký kraj pochopitelně nadále plně podporovat.

Další moje otázka se týká péče o seniory. Je obecně známo, že populace stárne a Evropa nám vyčítá nedostatečnou připravenost v budoucím řešení péče o seniory. V Červeném Kostelci nemáme domov důchodců a momentálně máme cca 35 našich občanů v domovech důchodců v okolních městech. Pro starého člověka je vazba na domov velmi úzká. Má otázka je, zda „kraj“ na stárnutí populace reaguje a jaký je Váš názor na vybudování tohoto zařízení v Červeném Kostelci?

Důležitost kontaktu mezi seniory a jejich blízkými samozřejmě chápu, na druhou stranu ale není možné, aby kterýkoliv kraj, Královéhradecký nevyjímaje, provozoval domov pro seniory v každém městě. Královéhradecký kraj je zřizovatelem 16 domovů důchodců a na Náchodsku je jejich koncentrace vůbec největší z celého kraje. Klasické domovy pro seniory provozujeme v Polici nad Metují, Náchodě, Malé Čermné a České Skalici. Specializovaný domov pro seniory je v Teplicích nad Metují. Například na Rychnovsku jsou jen dva krajské domovy důchodců, na Jičínsku dokonce žádný. V této problematice se musí více angažovat jednotlivá města, kraj jim může se záměry pomáhat v rámci svých omezených možností.

Stárnutí populace je bohužel jevem celorepublikovým i celoevropským. Snažíme se mu však čelit například podporou průmyslových zón, které přinášejí velké množství pracovních míst a tím pomáhají udržet mladé lidi v našem kraji. Důležitá je i podpora dopravní, zdravotní nebo vzdělávací infrastruktury.

Poslední má otázka je spíše osobní. Dokončujete volební období v pozici hejtmana, co plánujete ve veřejném životě dál?

Jak víte, jsem senátorem za Náchodsko, a jakmile uvolním křeslo hejtmana svému nástupci, budu se věnovat této funkci a z ní chci být pokud možno nápomocen tomu, aby všechny projekty, o jejichž uskutečnění jsem jako hejtman usiloval, došly až ke své realizaci.