To, že v České Skalici chybí kulturní a společenské zařízení pro přibližně sto osob, je nepopiratelný fakt. Předimenzovaná sokolovna s ne příliš dobrou akustikou není ideálním místem pro konání nevelkých kulturních akcí. Klubovna zahrádkářů jakbysmet. Jediným místem, kde se konají občasné koncerty komornějšího rázu je Jiřinkový sál v muzejním areálu či Vila Čerych. Kulturní centrum, které má jasnou koncepci, kde se dají pořádat menší koncerty, divadelní představení, výstavy, rozmanité společenské akce, provozovat kino, kavárnu či restauraci městu citelně schází.
Na pozemku sál místo pošty
Už je tomu rok, kdy bývalý starosta a exsenátor Petr Fejfar přišel s nápadem vybudovat na pozemku pod Husovým náměstím Multifunkční sál Václava Havla pro zhruba 100 až 200 lidí. Pozemek byl původně určen pro potřeby České pošty, ale ta nakonec dala přednost umístit své služby do novostavby v ulici T. G. Masaryka. Město od pošty tedy pozemek zpětně odkoupilo a je nyní v jeho vlastnictví. Fejfar tehdy začal jednat z ČVUT Praha, katedrou architektury, s tím, že by studenti vytvořili architektonické řešení tohoto kulturního stánku. To se stalo a jednotlivé návrhy si může veřejnost do 18. května nejen prohlédnout v Regionálním informačním centru, ale také se k nim vyjádřit.
Návrhů je celkem sedm. Číslem jedna je označeno řešení studenta Tomáše Hejzlara. Podle něj je kulturní sál místo, ve kterém se ukrývá umění a zároveň je nabízeno návštěvníkům. Proto hmotu budovy koncipoval jako otevřenou krabičku, z níž ven uniká to, co je uvnitř. "Budovu tvoří tři hlavní hmoty. V horním kvádru se nachází sál s foyer. Ve středním proskleném podlaží s terasou jsou kavárna a výukové místnosti. Ve spodním podlaží pak garážová stání a technické zázemí budovy," líčí Hejzlar.
Druhá koncepce s proskleným tunelem spojujícím nový objekt se školou nabízí sál pro 150 diváků, zázemí pro herce, kavárnu a galerii. Třetí, téměř futuristickou verzi vytvořila Michaela Götzová, která nevsadila na nenápadnou možnost ladící se současným prostorem náměstí, ale naopak zvolila odvážnou studii, jež využívá možnosti nynější moderní architektury. "Můj koncept je založen na umění samotném. Umění a s ním spojená kultura jsou obory, které se skládají z několika na sebe navazujících odvětví," uvedla autorka. Její dům připomíná diagram a nabízí kromě vnitřního využití s teleskopickou scénou i venkovní scénu.
Také čtvrtý návrh od Adély Pečlové je v souladu s odvážnou moderní architekturou a konceptem se stal obrys polodrahokamu. Jak říká autorka, ten se promítl na fasádu. Celý objekt tvořený pohledovým betonem je protnut schodišťovou osou a je dělen na patra i mezipatra. Návrh číslo pět je od Ondřeje Klimeše. Ten s ohledem na ráz okolní architektury vytvořil objekt otevírající se veřejnosti v hlavních osách vstupů. "Uzavřené části jsou prolnuty směrem dovnitř, naznačující místo dění a akce," poznamenal autor.
Návrhy mají ukázat oživení
Další studentka Monika Melichárková zase návrh obohatila o nevšední věž s galerií. "Předsunutá osmnáctimetrová věž reaguje na věž bývalé radnice na náměstí. Má čtyři podlaží. Skrz tři prochází jehla. Pod galerií se nachází kavárna," představuje Melichárková.
Sedmý návrh vytvořila studentka Alena Davydovich. "Mým záměrem bylo vytvořit projekt, který oživí kulturní život v České Skalici a přinese architektonicky zajímavou formu přímo do centra města," přibližuje autorka. Budova má dvě nadzemní podlaží ze strany náměstí a tři z druhé strany. Navržen je také nadchod, protože se plánuje propojení dvou škol dostavbou.
Právě na tomto návrhu, jako nejvhodnějším, se shodli iniciátor případné stavby Petr Fejfar, starosta Tomáš Hubka a architekt Jaroslav Andres. "Udělali jsme si své hodnocení. Líbilo se nám propojení přes ulici se školou. Nejsem ale odborník. Bude určitě zajímavé, jak na návrhy bude reagovat veřejnost," uvedl starosta. Zda však bude některý z návrhů využit ke stavbě, zatím není jasné. Je to také otázka finančních prostředků, které by v případě realizace nebyly malé.
Foto Hynek Šnajdar
zpět na článek
zpět na článek
zpět na článek
zpět na článek
zpět na článek
zpět na článek
zpět na článek
zpět na článek
zpět na článek
zpět na článek
zpět na článek
zpět na článek
zpět na článek
zpět na článek
zpět na článek
zpět na článek
zpět na článek
zpět na článek
zpět na článek