Pondělí 23.prosinec 2024

Poslední aktualizace 8.05.2019 04:34

Czech Dutch English German Polish
Jste zde: Místa Podrobnosti - Otevření zámku v Novém Městě nad Metují

Napsat e-mail Tisk

Otevření zámku v Novém Městě nad Metují  

Název:
Otevření zámku v Novém Městě nad Metují
Datum konání:
02.04.2015 10.30 h
Místo konání:
Zámek - Nové Město nad Metují
Kategorie:
Oznámení

Popis

zamek

Místo konání

Místo:
Zámek -
Město:
Nové Město nad Metují

Popis

Historie zámku od svého počátku do roku 1908

Zámek v Novém Městě nad Metují je součástí městské památkové reservace a nachází se v západním rohu náměstí. Byl postaven společně s městem, původně jako pozdně gotický hrad, který měl město chránit. Farní pamětní kniha uvádí, že základní kámen budoucího města a hradu byl položen 10. srpna roku 1501 ve dvě hodiny odpoledne. Kámen položil sám Jan Černčický z Kácova, majitel panství.

Po velkém požáru města v roce 1526 Jan Černčický panství prodal Pernštejnům, tehdy významnému a mocnému šlechtickému rodu. Ti začali s obnovou města i svého sídla se záměrem dát jim tehdy moderní renesanční vzhled. Od Pernštejnů novoměstské panství koupil evangelický šlechtický rod ze Štýrska – Stubenbergové. Ti dokončili renesanční přestavbu města a z panského hradu se stal renesanční zámek.

Po porážce stavovského povstání v r. 1620, kterého se Stubenbergové na straně proticísařské zúčastnili, bylo novoměstské panství císařem Ferdinandem II. zkonfiskováno. Na krátkou dobu je zakoupil Albrecht z Valdštejna, od něj je roku 1624 kupují Trčkové z Lípy. I těm ale bylo panství v r. 1634 zkonfiskováno, protože jeho majitel Adam Erdman Trčka z Lípy byl spolu s Albrechtem z Valdštejna a dalšími šlechtici obviněn z proticísařského spiknutí. Společně s nimi byl v únoru 1634 v Chebu zavražděn.

Zkonfiskované majetky Adama Erdmana Trčky z Lípy a dalších zavražděných císař rozdal jako odměnu za podíl na vraždě výše jmenovaných. Panství Nové Město nad Metují dostal skotský šlechtic, v té době vrchní chebský strážmistr, Walter z Leslie. Později byl povýšen na polního maršála a říšského hraběte. Za Waltera z Leslie prošel zámek další přestavbou ve své historii, tentokrát barokní. Především 2. patro zámku bylo vyzdobeno barokními štukaturami a nástropními malbami s motivy řecké a římské mytologie. V roce 1802 vymřeli Leslieové po meči. Jejich majetek zdědili Dietrichsteinové a po nich pak další příbuzné šlechtické rody. Na zámku se však nikdo trvale nezdržoval a ten během 19. století značně zchátral.

Historie od roku 1908 do současnosti

V roce 1908 si novoměstský zámek jako své rodinné sídlo vybral a koupil Josef Bartoň, majitel textilní továrny v Náchodě, dědeček dnešního majitele. A zámek prošel další – zatím poslední – přestavbou ve své historii. Ta byla svěřena vynikajícím architektům té doby, Dušanu Jurkovičovi a Pavlu Janákovi. Ze zámku se stalo moderní sídlo, vyzdobené předními českými umělci 1. poloviny 20. století ve stylech secese, art deco, kubismu a funkcionalismu. Současně však byla restaurována dochovaná výzdoba z časů renesance a baroka. Zámek byl také vybaven technickými vymoženostmi, jako je vodovod, ústřední topení, elektřina, telefon a jídelní a osobní výtah. Díky tomu dnes novoměstský zámek slouží jako ukázka adaptace historického objektu na moderní bydlení, stejně jako kvalitní příklad spojení historické a novodobé výzdoby a zařízení. Bartoňovi zámek vlastnili do r. 1948. Tehdy byl znárodněn a do roku 1991 ho spravoval stát.

Od r. 1992 je zámek znovu majetkem rodiny Bartoň-Dobenín a je přístupný veřejnosti. V roce 2008 byl areál zámku vyhlášen národní kulturní památkou.

Webové stránky zámku

zamek


Zvětšit mapu

Doporučujeme

Vedení ON Náchod a.s. se sešlo s primáři, diskutovali současný stav i budoucnost nemocnice

doktori

Ve čtvrtek 22. února se vedení nemocnice spolu se zástupci Zdravotnického holdingu a Královéhradeckého kraje sešlo s primáři oddělení na pravidelné poradě primářského sboru. Úvod několikahodinového jednání byl věnován tradičně prezentaci ekonomického a personálního stavu této největší krajské nemocnice. Probírala se nastavená úsporná opatření, mzdová politika, investiční plány i potřeba většího zapojení zaměstnanců do dění v nemocnici. Společným cílem bylo mj. oboustranně si předat aktuální informace a nastavit pravidla další komunikace a sdílení informací uvnitř společnosti... celý článek

 

Poslední komentáře