Na základě ohlasů na sociálních sítích považuje vedení města Trutnova za nutné poukázat na nedávno zveřejněný, ovšem zcela neobjektivní průzkum. Projekt "Obce v datech" hodnotil kvalitu života v českých městech. Trutnov se dle jeho výsledků nachází až v druhé polovině všech obcí. Získání dat, způsob výpočtu indexů, nejasná komunikace a obhajoba autorů průzkumu jsou pro vedení města Trutnova jasným důkazem, že výsledky jsou irelevantní a zavádějící.
V červnu letošního roku publikovala start-upová společnost Obce v datech data ze svého projektu, ve kterém porovnávala kvalitu života napříč 206 obcemi a městy s rozšířenou působností v České republice. Autoři pro výzkum použili data získaná automatizovaným robotickým vytěžováním Big Dat a ve spolupráci s veřejnými institucemi a dalšími subjekty jako jsou například Český statistický úřad, CERMAT, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky či Úřad práce České republiky. Město Trutnov z tohoto průzkumu vyšlo v rámci České republiky až na 132. místě a na 14. místě v rámci Královéhradeckého kraje.
Vedení města Trutnova vítá, když město bývá opakovaně hodnoceno v různých žebříčcích. Samo na řadě z nich spolupracuje a dodává autorům relevantní ověřené informace a data či bývá přizváno k připomínkování dat již sesbíraných. Nicméně nyní město ani na průzkumu nespolupracovalo a nedostalo prostor vyjádřit se k jednotlivým indexům.
Z téměř tří desítek hodnocených kritérií či indexů je možné jmenovat hned několik, v nichž se autoři průzkumu dopustili hrubého zkreslení či zavádějící manipulace s daty, které staví město Trutnov do zcela nepříznivého světla. Například index "dokládající" nízkou nabídku práce na serverech vůbec nepracuje s faktem, že v Trutnově je minimální nezaměstnanost. Dle informací z úřadu práce bylo v první polovině roku 2018 v nabídce 500 volných míst a 435 uchazečů o zaměstnání. Tudíž nabídka práce převažuje nad počtem nezaměstnaných osob. Jiným důkazem je počet exekucí, což je index, který město nemůže ovlivnit. Stejně zavádějící je index bankomatů či lékáren, který nebere v potaz, že v okolí Trutnova je prstenec přidružených obcí, v nichž se žádná tato zařízení nenacházejí. Tento a některé další indexy vykazovaly stav za správní obvod Městského úřadu Trutnov jako obce s rozšířenou působností, nikoliv pouze města samotného. Tím došlo ke zkreslení výsledků a umístění samotného města Trutnova. Pokud by byla vzata pouze data za město Trutnov, výsledek průzkumu by pro město byl výrazně přívětivější.
I další indexy, u kterých si nedali tvůrci tu práci, aby si ověřili skutečný stav přímo ve městě nebo na příslušných odborech městského úřadu, pak srazily hodnocení Trutnova v žebříčku do míst, která vůbec neodpovídají skutečnosti. Proto radnice zcela odmítá považovat tento průzkum za jakkoliv objektivní a vypovídající o skutečném stavu ve městě. Záměr tohoto typu je jistě prospěšný a žádoucí, ale konečné výsledky ukázaly, že představy autorů se nepodařilo přetavit do zdárného cíle. Z monitoringu médií víme o dalších městech, která byla s výsledky průzkumu nespokojena. Fungují zcela bezproblémově, mohou se pyšnit vysokou kvalitou života, a přesto se v žebříčku umístila na nelichotivých pozicích. Členové vedení města jsou připraveni ke konstruktivní debatě a pravidelně občanům Trutnova předkládají výsledky své práce.
